Svátek má Michaela
Všestranně podporujeme nestátní neziskové organizace z Olomouckého kraje a pomáháme jim. Vytváříme trvalý prostor pro komunikaci a spolupráci neziskovek mezi sebou i vůči jiným sektorům společnosti.

Budoucnost sociálně-zdravotních služeb v průběhu epidemie COVID-19 je nejistá. Závislé jsou často na pomoci dobrovolníků

Screen-Shot-2020-04-04-at-11.20.28-750x430Situace v sociálních službách se od vypuknutí pandemie koronaviru SARS-CoV-2 stabilizovala. Přestože počty nakažených v sociálních službách výrazně nestoupají, očekávají pracovníci sociálních služeb nárůst případů v souvislosti s postupným uvolňováním opatření. Pracovníci sociálních služeb tak nadále dodržují nejpřísnější hygienická opatření, jsou fyzicky i psychicky vyčerpaní a spoléhat se často musí na pomoc z řad dobrovolníků. Realitu dnešních dnů v sociálních službách nastínil ředitel Společnosti Podané ruce Jindřich Vobořil.

Sociální služby fungují díky dobrovolníkům

Sociální pracovníci často pracují více než dvanáct hodin denně. V domovech pro seniory se navíc střídají po týdenních směnách, tak aby co nejvíce eliminovaly možnost přenosu koronaviru na své klienty. „Celá situace je extrémně náročná a lidé jsou unavení. Dá se to zvládat měsíc, ale ne půl roku nebo rok,” komentuje aktuální situaci Vobořil.  

Už tak nedostatečný počet pracovníků v sociálních službách, komplikuje také fakt, že řada z nich musela zůstat doma se svými dětmi. Spoléhat se tak musí na pomoc od dobrovolníků, kterých jsou po celé České republice desítky tisíc. „Bez nich si teď neumím naši práci představit. Je potřeba dobrovolníky připravit, vycvičit a použít jako “záložní armádu”, s kterou můžeme počítat v období krize. Bohužel mi nepřipadá, že by o nich vláda v tomto duchu přemýšlela,” popisuje Vobořil.[1]

Sociální služby, na které se zapomíná

Podle Jindřicha Vobořila nedělá stát pro sociální služby dost. Namísto toho, aby se vedl dialog o navýšení peněz v sociálních službách, řeší Vobořil rozpočtové škrty od Krajského úřadu Jihomoravského kraje. „Dnes jsem například dostal informaci z Jihomoravského kraje, že dotační řízení, které se mělo vést v nejbližší době, počká do června, a pak se uvidí. Dostávám se pomalu do situace, kdy si říkám, jestli ty služby nemám dopředu zavřít, aby mi pak někdo neřekl, že jsem to nezvládl,” komentuje situaci Vobořil.

Skryté důsledky koronaviru

Společenská krize vyvolaná koronavirem a opatřeními, které jsou ve snaze zabránění jeho šíření přijímána, jde ruku v ruce s nárůstem patologických jevů. Už teď se zvyšuje počet lidí, kteří mají problémy s alkoholem, s užíváním drog, nebo čelí finančním potížím. Hrozí také nárůst počtu rizikového chování u dětí a mládeže. „I přesto, že nízkoprahová centra fungují alespoň online a se svými stálými klienty zůstávají v kontaktu, očekáváme, že ta míra rizikového chování poroste. Už teď máme informace od uživatelů našich služeb o tom, že začali pít více alkoholu,” objasňuje důsledky krize Vobořil.

V důsledku uzavření hranic je na trhu navíc nedostatek drog. Chybí například heroin, a tak se sociální pracovníci obávají, že uživatelé drog sáhnou po mnohonásobně silnějším fentanylu ze Slovenska, což by mohlo mít za následek mnoho úmrtí. „Nedostatek drog na ulici má ale i pozitivní stránku věci. Obrací se na nás mnohem více zájemců o substituční léčbu. To co my teď potřebujeme je, aby zdravotní pojišťovny začaly substituční léčbu hradit. Když ty lidi stáhneme z ulice včas, tak můžou začít chodit do práce a zapojit se tak do chodu společnosti,” uzavírá Vobořil.



[1] Na podporu sociálních služeb založila Společnost Podané ruce a Asociace poskytovatelů sociálních služeb ve spolupráci se Sazkou, sbírku. K dnešnímu dni se na transparentním účtu nashromáždilo přes 1,5 milionů korun. Z vybraných peněz se už nakoupili například obličejové štíty, respirátory a nanovlákenné roušky. Podařilo se taky získat 300 testů PCR na přítomnost koronaviru a v současné době se objednávají další.