Šesté kohezní fórum

Autor: Administrator. Úterý 16. září 2014.

Dne 8. a 9. 9. 2014 se v prostorách Evropské komise uskutečnilo v pořadí již šesté kohezní fórum. Mezi zúčastněnými bylo více než 700 představitelů krajů, měst, institucí EU, nestátních organizací či reprezentantů akademické sféry.

Jedním z témat prvního dne byla otázka, jak se kohezní politika podílí na oživení růstu a zaměstnanosti v členských zemích EU. Úvodního slova se zhostil Johannes Hahn, evropský komisař pro regionální politiku. Zdůraznil význam kohezní politiky v oblasti investic, a také nutnost vytvoření chytré politiky v otázce nakládání s omezenými zdroji. Zmínil též dopady krize a její vliv na zvýšení nerovnosti a nezaměstnanosti a potřebu investic zejména do podpory inovací, podnikání, energetiky a sociální oblasti. Komisař také zmínil, že bylo uzavřeno již 16 dohod o partnerství, což označil za pozitivní, ale zároveň připomněl, že Unii čekají další vyjednávání včetně operačních programů.

Hlavní myšlenky a perspektivy kohezní politiky shrnula ve svém vystoupení premiérka Lotyšska, Laimdota Straujuma. Zmínila dopady krize na oblast investic a nezaměstnanost a důležitost kohezních politik právě v otázce investic. Důležitá je podle ní zejména spolupráce a vzájemná podpora jednotlivých členů EU. Čelní představitelka Lotyšska také zdůraznila nutnost srozumitelnosti kohezní politiky pro obyvatelstvo a podtrhla význam kohezní politiky právě pro Lotyšsko, které krize tvrdě zasáhla. Zmiňuje též význam investic především do inovací, výzkumu, vzdělávání a do sociální oblasti. Rovněž je potřebu zlepšit oblast veřejné správy a zvyšovat konkurenceschopnost regionů.

Po úvodních proslovech proběhla diskuze s názvem Politika soudržnosti a hospodářské správy: dvě strany téže mince? Na ní vystoupil předseda Výboru regionů Michel Lebrun, místopředseda Evropské komise odpovědný za hospodářské a měnové záležitosti a euro Jyrki Katainen, litevský ministr financí Rimantas Sadzius, zmocněnec pro evropské záležitosti Francie, Harlem Désir a profesor Iain Begg z London School of Economics.

Michel Lebrun zmínil důležitost kohezní politiky jako nástroje rozvoje, který zároveň značně přispívá ke stabilitě v jednotlivých členských zemích EU. Prostředky vynaložené na kohezní politiku musí být vnímány jako investice a ne jako náklad, ovšem stát by měl usilovat o co nejefektivnější nakládání s těmito prostředky a orientovat se především na inteligentní investice. Pozitivní efekt kohezní politiky by se pak měl přenést na všechny země EU, tedy i ty, které leží na periferii Unie, což na příkladu své země uvedl litevský ministr Sadzius.

Profesor Begg z London School of Economics pak okomentoval vše řečené z pohledu jednotlivých států a vyzdvihl skutečnost, že ekonomické reformy jsou účinné až v dlouhodobějším horizontu. Rovněž několikrát zdůraznil, že kroky, které povedou k obnově růstu, je nutné činit ve správném pořadí. Zmínil též nutnost iniciativy ze strany členských zemí samotných, co se nastartování ekonomického růstu týče. Podle H. Désira by k růstu měly významně přispět především investice do vzdělávání, věda a výzkum, IT, sociálního začleňování, rozvoje malých a středních podniků atd. Komisař Katainen připomněl, že toto bude úloha Komise v novém složení. Podstatné je podle prof. Begga nastavit účinné nástroje k podpoře růstu, jinak bude část finančních prostředků nevyužita, resp. nebude využita s předpokládanými přínosy.

Po tomto shrnutí začalo paralelně několik panelových diskuzí. První z nich, s názvem Kvalita doručování prostředků: jak dosáhnout lepšího výkonu?, se zúčastnila Lowri Evans, generální ředitelka pro námořní záležitosti a rybolov, předsedkyně Konference okrajových přímořských regionů Annika Annerby-Janson, prezident regionu Toskánsko Enrico Rossi, ředitelka Světové banky pro střední Evropu a Pobaltí Mamta Murthi, zástupce ředitele pro veřejnou správu a ředitelství pro územní rozvoj z OECD Luiz de Mello a profesor Philip McCann z University of Groningen.

Všichni účastníci se shodli na důležitosti orientovat se na výsledky, jako na měřítko úspěchu při dosahování stanovených cílů politiky soudržnosti, monitorování celého procesu a evaluaci výsledků, což přispěje ke zkvalitnění celého procesu nakládání s prostředky EU. Klíčové nicméně je, jak poznamenal profesor McCann, stanovit si správné cíle a zejména pak mít odpovídající měřítko, ve kterém pracujeme a ke kterému následně vztahujeme dosažené výsledky (firma, stát, atd.). V této souvislosti byla zmíněna potřeba omezeného počtu priorit, na které je potřeba se zaměřit. Ke zlepšení v otázce cílení prostředků podle Annerby-Janson mohou napomáhat ex-ant kondicionality, celkově by pak pomohlo omezení byrokracie. Diskuzi shrnul profesor McCann, který zmínil význam evaluací jako nástroj, který pomáhá poučit se z předchozích chyb.

Paralelně s výše zmíněnou diskuzí probíhala též panelová diskuze na téma Zlepšení správy: Jak vybudovat moderní administrativu?, které se zúčastnil Michel Servoz, generální ředitel pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, Rafal Trzaskowski, polský ministr pro administrativu a digitalizaci, Jane Hutt, ministrině financí Velšského národního shromáždění, Miklos Marshall, náměstek generálního ředitele Transparency International v Německu, Patrick Itschert, zástupce generálního tajemníka Evropské konfederace odborových svazů a profesor z Univerity of Rotterdam, Steven Van de Walle.

Debata se zabývala kvalitou veřejné správy, jelikož ta je určující pro kvalitu podnikání a investic a právě zde lze nalézt spojitost s kohezní politikou. Diskuze si kladla otázky, co je to vlastně moderní veřejná správa, jak v ní lze vyvolat změny a zda k tomu financování z evropských veřejných zdrojů dostatečně přispívá. Polský ministr Trzaskowski poznamenal, že administrativní kapacita byla podpořena z operačních programů. Bylo cíleno na pět hlavních bodů, a to na obecné zlepšení kvality služeb a veřejných služeb, na podporu efektivního státu a transparentnost vlády. Elektronické služby byly řešeny také.

Zkušenost s veřejnou správou ve své zemi zmínil také Miklos Marshal, který uvedl, že jeho země má zkušenosti se špatnou správou. Dle Marshala právě občanská společnost může hrát v takové situaci klíčovou roli. Patrick Itschert hovořil o ztracených pracovních místech a o tématu korupce. Uvedl, že i běžné úkony veřejné správy jsou v některých zemích problematické. Důraz by měl být kladen zejména na kvalitu a efektivitu. Lidé, pracující ve státním sektoru by měli být pro občany důvěryhodní a investice by se neměly zaměřovat pouze na strukturu správy, ale i na výzkumné aktivity.

Konference pokračovala i dalším dnem 9. 9. 2014. Na úvod promluvil předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Vyzdvihl důležitost této politiky v oblasti investic. Především pak do výzkumu, vzdělávání, inovací, či podpory malých a středních podniků. Ocenil pokrok, jakého se dosáhlo za poslední roky v otázce vypořádání se s dopady krize.

V úvodu promluvil také předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Schulz doufá, že nejhorší období krize je již za námi, nicméně pořád se ještě v krizi nacházíme, a to zejména pokud se podíváme na počet nezaměstnaných mladých lidí. Podle něj je teď klíčové ukázat lidem, že EU je schopna snižovat nezaměstnanost, šířit solidaritu mezi členskými zeměmi a především znovu obnovit ekonomický růst Unie.

Po úvodních proslovech proběhla panelová diskuze s názvem Změna pro období 2014-2020 a po roce 2020: Příležitosti a výzvy politiky soudržnosti do budoucna. Této debaty se zúčastnil jako zástupce nové členské země EU chorvatský místopředseda vlády a ministr pro regionální rozvoj a evropské fondy Branko Grčić, ministryně pro místní rozvoj ČR Věra Jourová, předsedkyně Výboru pro regionální rozvoj Evropského parlamentu Iskra Mihaylova, prezident regionu Galicie Alberto Nunez Feijoo a ministr ekonomických záležitostí, energetiky a průmyslu země Severní Porýní-Vestfálsko Garrelt Duin.

Úvodem se ujal slova ministr Grčić, který uvedl, že Chorvatsko má již 10 let zkušeností s programy EU a politiku soudržnosti považuje za jednu z klíčových. Právě Chorvatsku poskytla prostředky pro investice, které by byly jinak značně omezeny kvůli hospodářské situaci země. Zmínil též důležitost dobré správy, zajištění klíčových priorit a podporu konkurenceschopnosti regionů. Poté dostala slovo ministryně Jourová, která také zmínila pozitiva politiky soudržnosti, nicméně uvedla, že v rámci ČR je hlavním problémem v čerpání dotací a celkové implementace kohezní politiky slabá podpora předchozích vlád a některé legislativní nedostatky. Klíčové je podle ní šířit vědomosti o politice EU mezi občany, a také přenést a sdílet dobrou zkušenost. Podporu politice soudržnosti vyjádřil i Alberto Nunez Feijoo, který zmínil příklady ze svého vlastního regionu, kde právě tato politika pomohla v budování infrastruktury a došlo ke zvýšení HDP regionu až na 90 % průměru EU. Podle něj je třeba ukázat, že EU je tu pro obyčejné lidi. O svoji zkušenost se podělil i ministr Duin, jakožto zástupce rozvinutého regionu. I pro něj totiž měla politika soudržnosti význam, a to zejména při tvorbě nových pracovních míst v regionu, který zcela změnil strukturu zaměstnanosti. Region byl totiž zaměřen na těžbu, která již dnes není prioritou. Pozitivně může kohezní politika také přispět k řešení problematiky demografických a klimatických změn.

Ke konci kohezního fóra pronesl svoji řeč i předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, který zmínil množství oblastí, které politika soudržnosti zahrnuje a může ovlivňovat, jako je životní prostředí, demografický vývoj či sociální oblast. Zopakoval význam politiky v oblasti investic a jako jeden z hlavních problémů uvedl slabý ekonomický růst Unie. Podle něj se nicméně společnost musí na některé změny adaptovat.

Závěrečného slova se ujal evropský komisař pro regionální politiku Johannes Hahn, který ve své řeči shrnul výše zmíněná fakta a zmínil potenciál kohezní politiky v otázce energetické závislosti Evropy. Zdůraznil též nutnost podpořit politiku soudržnosti také strukturálními reformami, bez kterých se snižuje efektivita této politiky.